Vzdělávání
Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Najdeme zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezskou univerzitu. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet.
Základní školství
- Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
- Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
- Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
- Základní škola Mírová
- Základní škola Mařádková s třídami zaměřenými na basketbal
- Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
- Základní škola T.G.Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
- Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
- Základní škola Boženy Němcové
- Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
- Základní škola Vrchní
- Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami
- Základní umělecká škola Václava Kálika se zaměřením na hudbu, tanec a divadlo
Střední školství
- Církevní konzervatoř Opava (kombinuje SŠ a VOŠ)
- Mendelovo gymnázium
- Slezské gymnázium
- Střední škola průmyslová a umělecká Opava
- Střední průmyslová škola stavební
- Střední zdravotnická škola
- Masarykova střední zemědělská škola a střední odborné učiliště
- Obchodní akademie
- Střední odborná škola poštovní
- Střední škola technická
- Střední odborné učiliště stavební
- Střední škola hotelová
- Soukromá střední škola podnikatelská
Vyšší odborné školství
- Církevní konzervatoř Opava (kombinuje SŠ a VOŠ)
- Vyšší odborná škola a Hotelová škola
- Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola
Vysoké školství
Opava patřila již ve středověku k městům s poměrně rozvinutým školstvím. Vždyť už ve druhé polovině 14. století jsou tu školy výslovně připomínány. Později, z podnětu Albrechta z Valdštejna, byla v Opavě založena jezuitská kolej, v níž v sedmdesátých letech 17. století působil ve významné funkci historik Bohuslav Balbín. Latinská jezuitská kolej se též stala základem opavského gymnázia, kde se vyučovalo německy.
K prvnímu pokusu o založení univerzity v Opavě, byť nakonec rakousko-uherskou vládou ve Vídni odsouzenému k nezdaru, došlo v roce 1870. V souvislosti s polonizací šlo o nezdařený přesun univerzity v haličském Lvově.
Teprve po druhé světové válce, kdy nastaly podstatné změny ve složení obyvatelstva žijícího na území českého Slezska, byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Tehdy se předpokládalo, že vzhledem k průmyslovému charakteru Ostravy se toto město stane sídlem vysokého školství technického zaměření, zatímco Opavě jako tradičnímu kulturnímu centru českého Slezska, připadne univerzita s humanitními fakultami (filozofickou, pedagogickou, právnickou a lékařskou v Opavě a přírodovědeckou fakultou v Ostravě).
Po únoru 1948 však byly podmínky pro možný vznik Slezské univerzity značně okleštěny, a tak se v Opavě z původních snah podařilo realizovat pouze myšlenku zrodu Vyšší pedagogické školy, která tu v letech 1953–59 připravovala učitele se způsobilostí vyučovat v šestých až osmých třídách základní školy. I tato instituce byla ale posléze direktivním zásahem přemístěna do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta. Ta se po roce 1989 stala základem Ostravské univerzity.
Protože ještě v šedesátých letech nebyly v Ostravě vytvořeny dostatečné podmínky pro existenci fakulty, vyučovaly se dále po dobu několika let přírodovědné obory v Opavě, kde k tomu dobře posloužil právě objekt zrušené Vyšší pedagogické školy. S velkou intenzitou se o vzniku Slezské univerzity v Opavě jednalo opět v období politického uvolnění v letech 1968–69. Po prvních slibných krocích musely být ovšem tyto snahy s nástupem tzv. normalizace zastaveny.
Ke vzniku Slezské univerzity tedy mohlo dojít teprve v procesu zásadních společenských proměn po 17. listopadu 1989. V přípravách na její založení, do nichž se v jisté fázi zapojila i další města Slezska a severní Moravy, nakonec největší nadšení a vytrvalost osvědčili iniciátoři myšlenky nové univerzity v Opavě. Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity stala Masarykova univerzita v Brně, jejíž Akademický senát 17. září 1990 schválil zřízení Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Výuka na obou nových fakultách byla zahájena 8. října 1990. Mnohaleté snahy města Opavy, historické metropole českého Slezska, právem poukazující na své bohaté humanitní zázemí a kulturní tradice, jež byly přímo ideálním podhoubím pro vznik vysoké školy, pak završil zákon České národní rady ze dne 9. července 1991 o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě, který nabyl účinnosti 28. září 1991. Slezská univerzita se tak spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ostravskou univerzitou stala jednou z pěti nově zřízených univerzit na území Čech, Moravy a Slezska.
- Slezská univerzita (ve městě sídlí rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta, matematický ústav a fakulta veřejných politik. Pod Slezskou univerzitu spadá také Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné.)